1. Až mi jednou vyrazí z nebeskýho depa černejvlak
a naloží mi na vagóny všechny hříchy starej náklaďák
snad mě věčnej prúvodčí mocnepohrozí - normálně jsemžil
a všechny lidský zákony jsemjako každej skoro denněctil.
To ta krásná příroda mě naučila jak pokorně žít
a máma s tátou kudy se má a kudy nemá po životě jít
a kdyžk ohni všichni vstávali a někdo k nebi něco řek
byl jsemvždycky trochu naměko
zvlášťkdyž mě někdo přikryl jednou zdek.
R: Nikdy nebudu se za to všechno stydět
nikdy nebudu si otázky klást.
jestli nebylo by něco trochu lepší
kde bych znovu mohl vrátit čas.
Mám duši opálenou ze souhvězdí jisker
a budu vonět kouřem budu mít núž
těm co učili mě číst v tuláckejch listech
budu do smrti děkovat už.
2. Až mi jednou vyrazí z nebeskýho depa černej vlak
vezmu svoji KPZ-ku, co když někde zastavíme pak
pak ještě omluvím se bráchovy, já to nikdy vážně nemyslel
a budu čekat jak vypadá ten co se mnou,celý život se mnou šel
R:
Mám duši opálenou ze souhvězdí jisker
a budu vonět kouřem budu mít núž
těm co učili mě číst, v tuláckejch listech
budu do smrti děkovat už
