Tejden

R: Tejden, celej ten tejden mám jedno přání:
hupnout na vagón a odjet bůhvíkam,
ten kdo, povídám, ten kdo nemá o tom zdání,
zaslouží si, aby v světě zůstal sám.
1. Tvý hadry vyšly zrovna z módy, bágl zrovna tak,
cestou bereš po dvou schody, nechceš zmeškat vlak,
na perónu známý tváře, zpod klobouků dým,
na dva dny teď svět vandráků bude světem tvým.
R:

2. Za chvíli městu špinavýmu z vlaku vale dáš,
hlavně, že strun na kytaře správnej počet máš,
lokálka tě odváží z prázdnýho nádraží,
nocleh venku pod nebem ti nikdo nezdraží.
R:

3. Nevadí, že noční mrazík pod celtou tě zebe,
jak ozdoby vánoční blikaj' hvězdy z nebe,
Velkej vůz právě odjíždí, už dostal zelenou,
a ty nevnímáš, že vod jisker máš bundu spálenou.
R: + zaslouží si, aby v světě zůstal sám ...