1. V zákulisí na krátkou chvíli můžu zase být tím kým jsem.
Tváře lidí- výkladní Askříně mužů a bezejmenných žen.
Rázem nic nezrcadlí, nikdo nic nevidí. Nikdo se na nic neptá,nikdo tu neslídí.
2. V zákulisí v závětří za forbínou zatínám srdce v pěst.
Pánbu mísí parfém snů s kocovinou bez okázalých gest.
Ztrácím čas v jinotajích a když tě zkouším svést, brány se zavírají jako tvý oči hvězd.
R: Óóó proč mi tak scházíš. Proč jenom v zástupu lidí nikdy tě nevidím.
Óóó a když pak vcházíš, hvězdy jsou stříbrnou nití k nebi zas přišitý.
3. V zákulisí na křídlech vášky můžu zbavit se holých stěn.
Tváře lidí-výkladní skříně mužů a bezejmenných žen.
Rázem nic nezrcadlí, nikdo nic nevidí. Nikdo se na nic neptá, nikdo tu neslídí.
R: Óóó proč mi tak scházíš...
