1. Jede sám v nebeským rychlíku, noc tahá za kliku, venku se stmívá.
Má úzkej svět i kabát po máti, zpátky to nevrátí a co mu zbývá�
2. Snad uměl víc, než parta ze školy
a podřadnou roli mu možná napsal Bůh.
Teď má svůj byt v kašně na náměstí,
v soukolí neřestí ztratil tvář a ztratil sluch.
R: Ještě jednou hezkej sen si nechat zdát, ještě jednou někam domů.
Ještě jednou někde najít dobrej stát, někde v houštinách nálezů a
ztrát.
3. Šlape sám zlým Absurdistánem, o city okraden, ulicí Mírovou.
A tak mrholí na jeho temnou klec a on bezdomovec dávno nemá na
novou.
R:
