1. V jednom chudém království
je to dávno prý
tak pradávno
žil starý dobrý král.
Neměl velké bohatství,
přesto jedenkrát,
když přilít čáp,
tak uspořádal bál.
R. Sám sezval příbuzné, na jednu zapomněl
a tak když ve dveřích stála tam pak
zbled a pryč je smích
jak stín zbled král a pryč je smích.
2. Nálada je povadlá
jako růže květ
když přejde mráz
a z kolébky jde pláč.
Nepozvaná příbuzná
rychle přiskočí
šátkem otirá
slzy královské.
R. Šípkovou Růženkou tvé dítě nazývám
a věz za šestnáct let přijde k vám kněz
pro ni růže dát.
Jak stín zbled král a pryč je smích.
Jak stín zbled král a pryč je smích.
3. Šestnáct roků střeží král
svou Růženku
jak diamant
jak oko v hlavě své.
Až v předvečer výročí
děvče objeví
kdesi v zahradě
pár keřů růžových.
R. Růženka šípková tu růži přivoní
a trn si do prstu vbodne a spí
spánkem stoletým.
Á-á á-á-a-á-a-áá.
Á-á á-á-a-á-a-áá.
