1. Probírám s tím, co bylo dřív,
cítím jizvy po chvílích nikdy neprožitých.
Ptám se, co jsem chtěl a co teď mám,
třísky ze školních lavic, cenzurou prošlej snář.
(R:) Jsem Don Quijote život je větrnej mlýn.
Jsem Don Quijote a ty jsi vě---tr-----nej mlýn.
2. Počítám pražce z vyjetých kolejí,
přemýšlím o první jarní vůni ve spreji.
Místo od not se černám od sazí,
spím sedm (deset) hodin denně
do práce docházím každej den.
(a školou procházím jen tak tak.)
R:
3. Z barev snů těch, co v noci v parku spí,
jen stěží volnost ptáků nakreslím.
Jím příborem
a spím v peřinách
a radost unesli na marách.
(R:) 2x
+ Ne ty jsi větrnej
A my jsme větrnej mlýn.
