1. Před dveřmi mého bytu noc co noc někdo stává,
když přimknu ucho k dveřím, slyším, jak pokašlává,
nahlídnu přes kukátko, kdo ruší mi můj pokoj,
a ze špehýrky na mne se dívá cizí oko.
2. Veliké cizí oko, já nevím, komu patří,
zamrká na mně ze tmy, jako že jsme dva bratři,
otevřu prudce dveře:"Kdo jste a co mi chcete?"
a na chodbě je prázdno, jen elektroměr klepe.
3. Noc co noc se to vrací, to popokašlávání
a velké cizí oko a veliká tma za ním,
a to se špatně skládá, a to se špatně žije,
být malou nahou rybkou plovoucí akváriem.
