1. Ondřej dřevařem byl a na housle hrál,
v karlovských hospodách frajer i grand,
borovou z decovky pil a na svém si stál
a ve vsi mu říkali Ondřej muzikant, on zpíval:
R: [: Pětibído, pětibído, čert tě vem,
jednou lepší časy přijdou a my za nima teď jdem. :]
2. Pět synů a pět dcer měl a ženu Magdalénu,
dům stavěný ze smrků, kácel je sám,
kdo jednou tím krajem šel, ten ví, co má cenu,
a s pětibídou na krku šestou radost má, zpívá si:
R:
3. Pak přišel hladový rok a pán je pán,
obsílka z úřadu, buď rád, že jsi rád,
nejhorší je první krok a nebát se ran,
zbojnickou armádu nezlomí hlad, hm.
R:
4. Ondřej do jedné ruky hůl a do druhé skřipky,
jenom ať poznají sedlák či fabrikant,
obrátil notářův stůl a rozehnal sklípky,
bandurskou zahrál jim Ondřej muzikant, zahrál jim:
R:
5. Je horký červnový večer pod staletou lípou,
za domem ze smrků nad ohněm dým,
a Bečva dál dole teče a z dálky skřipky skřípou
písničku pravnukům Ondřejovým.
R:
