1. Na stole chléb a květina,
v kuchyni stojí Martina a smaží ryby,
přišel mi pásek zdaleka
a na něm píseň člověka, který mi chybí.
2. Cop jeho veršů rozplétám,
zpívá mi o tom, proč je tam a proč ne tady,
a někde dole pod slovy
je ukryt akord mollový, a to mi vadí.
3. Dvacet let prošlo jako nic
a on, jenž jezdil na koni, byl z koně shozen,
vidím ho, jak jde za lesy,
v maršálské torně nese si kyselý hrozen.
4. Utéci chce se člověku
však zvony našich útěků varovně zvoní,
a když se snáší hrozná tma
chlap svoji pravdu poznat má a rvát se pro ni.
R: Je to jen dvě stě kilometrů, a možná ještě blíže,
a zbývá už jen duše k proclení,
na politickém barometru setrvalá níže,
a dokud trvá, nic se nezmění.
5. Dáti si sbohem s Martinou
a pak se vydat za jinou, žil bych si v klidu,
kašlal bych na ostnatý drát
a nemusel bych poslouchat dělnickou třídu.
6. Zabořen v plyši Toyoty,
vietnamky dal bych za boty koupené v Linci,
smál bych se z Prahy relacím
o tom, jak mě tam podplácí jidášskou mincí.
7. K pátku bych občas vyrazil
do krčmy jménem "Nacht-asyl", srovnat si faldy,
kolt k celníkovu úžasu
nosil bych nízko u pasu po vzoru Waldy.
8. Ve spolku místních kurtizán
stal by se ze mne partyzán protestních songů,
řešil bych problém naděje,
zpíval o tom, jak špatně je v Grónsku či Kongu.
R:
9. Schovaný v křoví za bukem,
plet bych si Rusa s azbukem a oheň s vodou,
za rok bych přešel na folk rock
a pokud možno držel krok s poslední módou.
10.Věděl bych vše a vlastně nic
a pokousaný od štěnic mačkal bych spreje,
nemocný z osmi desetin
hleděl bych směrem na Vsetín, nevěda kde je.
11.Jsem spíše vrah než žalobce,
však žíti někde za kopcem mě málo láká,
to radši doma ve sklepě
budu si lepit sveřepě svá křídla ptáka.
12.S výrobci kořal rozbratřen
já válím Karle po patře moravská vína,
je trpčí našich životů
réva jež roste u plotu a k nebi vzlíná.
*: Je to jen dvě stě kilometrů, a možná ještě blíže ...
