orig. E dur + kapo II
1. Kantor Halfar byl hoch dobrý,
byl hoch hodný, byl hoch hezký
ale škaredou měl chybu
i v Těšíně mluvil česky.
Před okresním inspektorem
a když tak se kantor spustí...
Víš jsou hříchy v katechismu,
co se nikdy neodpustí.
Před okresním inspektorem
a když tak se kantor spustí...
Víš jsou hříchy v katechismu,
co se nikdy neodpustí.
2. Léta táhnou, vlasy řídnou
jako listí před jesení.
Halfar pořád za mládence!
Pro Halfara místo není.
[: V krčmě zazní skočná hudba,
právě v kapli dalo slovo:
což by mělo deset roků
čekat děvče Halfarovo? :]
3. Přijdou páni: Škola polská!
Burmistr v klín ruce složí,
ale vzpurný Halfar učí
jak mu káže zákon boží.
[: Tich po mezích chodí Halfar
bez úsměvu, bez myšlenky,
v krčmě v noci sám za stolem
hledí v zem hledí sklenky. :]
4. V horký večer na klekání,
když se ve vsi jednou zvoní,
vběhne děvče v černou jizbu:
Kantor visí na jabloni!
[: Bez modlitby, bez slzy jej,
jak při hříšné duši jisto,
v roh hřbitova zakopali,
a tak dostal Halfar místo. :]
