1. Bláznivá Markéta v podchodu těšínského nádraží
zpívá, zpívá, zpívá a zametá,
je to princezna zakletá, s erární metlou jen tak pod paží,
když zpívá, zpívá, zpívá a zametá.
R: Vajglové blues, rumový song, jízdenková symfonietta,
pach piva z úst a oči plonk, to zpívá Markéta,
bláznivá Markéta, la la la la la la la la la la.
2. Famózní subreta na scéně válečného šantánu
byla, byla krásná k zbláznění,
Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů,
byla, byla, byla, a není.
R:
3. V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši
ticho, ticho, Markéta housku jí,
pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší,
a já ji, a já ji, a já ji miluji ...
