1. Proč všichni opakujou, to čemu nevěří,
že zemi podpírají čtyři bílí sloni.
Že patří do dehtu, potom do peří,
ten kdo sám po svý cestě chodí.

2. Vlasy nám rostou z hlavy, kdopak je zastaví,
v dlani si hřejem jedno nesplněný přání.
Aby nám zůstaly, ty papírový křídla,
půjčený jenom na první jednání.

R: Máme svý názory, máme svý vlastní cíle navzdory.
Máme sny a právo dělat chyby.
Máme svý důvody, vidět svět tak jak so to nehodí.
Necouvat a nebrat malý ryby.

3. Špatně jsem pozdravil a abych to napravil,
popřál jsem generálům mír a pokoj v zemi.
Když mám být vojákem, tak vojákem lásky,
v totálním nasazení.