1. Temný vody před námi v ocelovým krunýři
nepoznaly svítání, hvězdy se v nich nezhlíží,
chraň si duši ubohou, bílá je a nevinná,
kdo ví, co se pod vodou v temných vodách ukrývá.
R: Co se v tůni skrývá, chvátej od ní dál,
divnou píseň zpívá, kdo u ní stál.
2. Vítr v tůni neleží, dokola je černá noc,
ticho s černou otěží, který volá o pomoc,
kdo sem hodil trápení, už se ho bát nemusí,
ústa už jsou zavřený, bez muziky umřu si.
R:
3. Ráno slunce vychází, pálí trávu zmuchlanou,
temný vody pod hrází navždy chladný zůstanou,
pálí slunce do květů, temná tůň se nehýbá,
stýská se jí po létu, před kterým se zavírá.
R: Co se v tůni skrývá, smích nehybný,
smích, co uhasíná tmou dlouhých dní.
4. Až přijde na břeh večer zelenej, skloň se k vodám potají,
na hladinu ucho dej, temný vody zpívají,
zpívaj' písně duhový tomu, kdo je poslouchá,
tomu, kdo se nebojí, tomu, kdo je pofouká.
