1. Trojstěžníku plachty k rozervání napnutý,
třináctej den je to s náma nějaký nahnutý,
smůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách,
my lodníci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty,
pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý,
bocman vříská, nejradši bych po krku mu sáh'.
R: Hej, hej! Škrábej ty prkna, ať jsou bílý!
Hej, hej! Škrábej, ty prkna musej' bejt!
Hej, hej! Říkej si klidně každou chvíli:
nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou!
2. Bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý,
nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý,
stejně každej den jeden z nás končí na marách,
čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí,
ze kterýho máme teď ty záda vohnutý,
chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh.
R:
