1. Jsem na konci cesty a zouvám se z bot,
chci chudákům platit a že nejsem skot,
ten prstýnek zlatej, co v hrsti ho mám,
je pro tebe, holka, a tak ti ho dám.
2. Už rány si lížu a skáču jak laň
a říkám si: před tím mě osude chraň,
to kdybych se z bláznil a slinu snad chyt,
svý krámy si sbalit a někam zas jít.
R: Bloudil jsem zemí i mořem
hladovej, smutnej a sám,
zakop o kdejakej šutrák a kořen,
smůlu nepočítám.
3. Na špinavou práci mně brávali jen,
já na slámu lehal, když usínal den,
pak dali mě k jídlu, co dávali psům,
kolem jen až ke kolenům.
4. Při kácení stromů pak v roklích jsem mok,
tma tmoucí a ozlomkrk byl každej krok,
já vzpoměl si v tu chvíli moje milá,
že líp nežli s tebou se neusíná.
