1. Podběl mi z pangejtů mává
šedivým ránem přikrytej,
mrholí, a z mlhy závoj
je na mě schválně ušitej.

2. Mizerně skrz něj se kouká,
už celou noc mám za sebou,
abych neusnul, tak si broukám,
a dýzl klepe pode mnou.

R: Ráno, až se slunce nad obzorem ukáže
a všem hospodskejm u silnice poví,
že by sis chtěl u nich kafe dát,
tak si dodej ještě trochu kuráže,
jseš chlap, kterej čas neúnavně honí
[: a svou káru musí taky hnát. :]

3. Den už se pomalu blíží
a tma je špatnej společník,
nejhorší ve chvíly zrádný,
na jaký dávno jsem si zvyk'.

4. Až zvednu od čáry bílý
konečně oči znavený,
pohladím tu, co na mě čeká,
a budu patřit jenom jí.
R: