Piáno

1. Kam se schová člověk, neví, když je dusno k zalknutí,
ulice jsou zaprášený a průtrž mračen k spadnutí,
já měl zrovna ale kliku, i když peněz pomálu,
před bouřkou jsem zapad' vmžiku do parádního lokálu.
R: Že mi sedřou chlupy z kůže, chvíli měl jsem nahnáno,
než mě u zdi udivilo prapodivný piáno,
u piána bylo prázdný polstrovaný štokrle,
štamgasti i vrchní na mě nekoukali nevrle.

2. Do kouta jsem k němu zalez', rozšoupnul se pořádně,
všechny klapky mělo bílý, zato mu hrály bezvadně,
na ten pajzl - žádná láce rád bych velkou chválu pěl,
vždyť jsem tady snil a smál se, všechny smutky poztrácel.
R: Že mi sedřou chlupy z kůže, chvíli měl jsem nahnáno,
než mě u zdi udivilo prapodivný piáno,
na ten pajzl - žádná láce rád bych velkou chválu pěl,
vždyť jsem tady snil a smál se, všechny smutky poztrácel.