1. Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny
a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny,
a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz,
křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás':
R: Já tady nebudu, já vidím vobludu,
já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,
chyťte tu vobludu, sežere palubu,
tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.
2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár
a rozčileně mrká svým vokem jediným,
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.
R:
3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.
R:
4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,
zalehl u zábradlí a házel flaškama,
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.
R:
5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,
pak démon alkoholu ji srazil v oceán,
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.
R: + ach, ich, och, ach ...
