R: Tvou vůní, láska, dýchá dlouhý můj mír
v patách noc minulých smutků vzdychá,
když tu ležíš jako věčný smír
Nezměněná, věčně vyvolená
Nezměněná v proměnách mých.
Drobné kvítky žhavých lístků smáčí dychtivost těl
jsi hezká v hříšných myšlenkách
jak bych ti odpovědět asi měl.
Nezměněná, věčně vyvolená
Nezměněná v proměnách mých.
R: + mezihra
Stoupáme jako ptáci k oknům níž do sebe, níž,
doufáme a jak lásku dopnem na zítřek ještě blíž
nezměnění, věčně vyvolení nezměnění v proměnách tvých.
R:
