Na prstech tvých doteky malované slibují že mám tě rád
do panenek do tvých očí řeknou že ne
že neopustí natisíckrát
To jen listy ladí po větru až do obzorů a hynou kdesi nad samotou
s tebou dny se krátí stále nezbývá čas
když u lehaní zpěcháme s tmou
Než ohladíme z čela vrásky a dolu dál do tajemných vzácných chvil
nalezená obětí až trochu mám strach
že z krajiny tvé něco sem smyl
Nelekla se láska jenom udivená co si do duše si napsala snad
až zítra svoje šaty bude ukládat k nim
naučená bude se bát
3.sloha
1.sloha
