1. Obloha bledne, nastává den,
pokrývku mlhy zvedá,
z ohrad se ženou stáda ven,
slunce jim spát nedá.
Kamarád oheň zhasíná,
jitro je, táhnu dál.
Na všechnu strasti za-po-mí-nám,
vítr je sebou vzal.
2. Za zády sníh i pouště mám,
s mračny mé kroky jdou,
stepí i lesem táhnu dál,
cestou dobrou i zlou.
Stopy jdou do země vyvolené,
po létech vracím se v ní.
Dnes moje nohy unavené,
jdou míli poslední
R: Spát doma zas, jak prostý sen.
S brá - chou si hrát, den prozpívat.
Do nocí v ohradách dřít, bejt sedřenej,
domov však mít - vždyť jen po něm toužím.
Jen o tom sním na své míli poslední.
