1. Až se sejdem znovu pod stromy v hebké trávě
slunce všechny mraky rozlomí vánkem hravě
věz,že musí tráva hebká být vláním vůní
nesmí Tě však vůbec překvapit léto u všech lesních tůní
R: Tu chvíli tu mít, kdy vítr mraky honí
a seno kolem voní závratnou vůní
tu chvíli tu mít kdy všichni jsme zas spolu
a slunce klesá dolů oheň se k hvězdám vznes
2. Dál zas půjde slunce oblohou čistou modrou
vlaštovky se slétnou nad vodou čistou modrou
zas na slunci zhnědne tvoje líc bílá bílá
a na co se těšíš víc a víc dálka druhý den to smývá
