A7/4 A7
1. Když okna první elektriky
poslala známé cukrbliky
záclonám mého pokoje.
A úsvit přišel stiknout kliky
tak po klávesách harmoniky
šly tóny dělat rozbroje.
R: Pod střechou kdosi hrál.
Někdo se tomu smál,
zatímco jiný dostal vztek.
Tak či tak každý den
hlásil se refrénem:
"Já dnes
mám vanu plnou fialek
mám vanu plnou fialek
mám vanu plnou fialových fialek."
2. Tak chodilo to každé ráno
A někdo říkal: "Nevídáno,
ať se ten chlápek pobaví."
Další však říkal svojí ženě:
"Dost divný přístup k hygieně -
vždyť připraví se o zdraví
R: Nahoře zatím hrál
dotyčný klidně dál
všem nájemníkům vespolek.
Jak přání "Zlomte vaz"
nám předával svůj vzkaz:
"Já dnes
mám vanu plnou fialek
mám vanu plnou fialek
mám vanu plnou fialových fialek."
Postupně se všem zalíbilo
budit se písní, zvlášť když lilo
s harmonikou tahací.
Začli říkat akordeón
Já říkala Alain Delon
tomu, kdo bydlel v oblacích
tomu, kdo bydlel v oblacích.
3. Už se to stěží někdo doví
kdo tenkrát bydlel mezi krovy
starého domu v karlíně.
Odešel prostě jednou k ránu
z bytu co nikdy neměl vanu
a voněl nejvýš po víně.
R: Tím co nám tady hrál
nás vlastně obelhal
řekli si všichni vespolek.
Já v špatném počasí
však dodnes zpívám si:
"Já dnes
mám vanu plnou fialek
mám vanu plnou fialek
mám vanu plnou fialových fialek."
