Morenu hodí do proudu a vracej se s létem
lípa se posté vzepne do mraků
zas noví milenci jdou naproti svým děte
a stará tráva hoří od vlaků
zas přijdou jarní prosluněné podvečery
někdy je vidět dvakrát daleko
kdy mámy lásky trnou hrůzou o své dcery
kdy prvně hraje letní kino za řekou
Bože můj
mládí, kde je ta síla, hladkost, pnutí
co z toho mám, že teď vím o světě víc
Když ty jsi vyšlo z mého bytu do ulic
a zbylo smutno, prázdno, skoro nic
Bože mládí
není mi líto, že jsme spolu sami
že z domu víc snad nevyženu chlad
že stoupám vzhůru vzhůru čelem vzad
chvátám žít, nechci spát
Bože mládí
vždyť ty jsi tulák vagabunt a kradeš
někdy mám chuť tě spráskat jako psa
Jsem to já, kdo denně vztává natřikrát
mé mládí
mé tolik milé mládí
tak jako sněhuláci, sochy bílé
vyšli mí spolužáci z třídy do ulic
co z toho mám, že teď vím o světě víc
víc
tak co mi píšou
kam jsem dala brýle