Déšť tváře smáčí
Splách štěstí a smích
Pár nás tu kráčí
Já a pár přátel tvých
Teď kdybys mohl z rakve vstát
Zas by měli věci jiný spád
Ty uvítal bys všechny známé
Zeptal by ses, jak se máme
Pak objal bys má ramena
Já šla bych jako zmámená
Tvé ruce, něžná kladiva
Má ten, kdo často hladívá
A zavelel bys čelem vzad
Pryč od těch těžkých černých vrat
Pryč od věnců a zplihlých stuh
Jdem bloumat městem nazdařbůh
A šel bys v čele průvodu
Hledat prázdnou hospodu
Jak já bych byla, Bože, pyšná
Trochu svatá, trochu hříšná
A v kruhu přátel jako dřív
Bys objednával metr piv
Svět točil by se jako mlýn
Já bych si sedla na tvůj klín
A pak už píseň za písní
Se vzduchem snáší a my s ní
Z tvých očí, dechu, zpěvu, tlap
Vím, že jen ty jsi pravý chlap
Teď kdybys mohl znovu vstát
Ožil by tvůj majestát
Ty dal bys sbohem hrobu
Já bych svlékla černou róbu
A našel bys ten nóbl krám
Kam přes výklad jen hledívám
A řek bys - kup si to, co chceš
Ať se líbíš, ať si mi feš
To všechno a pak mnohem víc
Bys ještě mohl něžně říct
Jen kdyby křídla černých vrat
Nás nepřestala dovnitř zvát
Teď kdybys mohl znovu vstát
Zas bys všechno hravě zvlád
A já bych nebyla tak sama
S tebou byla bych jak dáma
Zas ožily by hry a sny
Kdy byl jsi prostě úžasný
Kdy dals mi duši, ba i tvar
Ten ze všech nejvzácnější dar
Můj dík tak pozdě přichází
Jak říct mám tady bez frází
Že smutná jsem a dojatá
Tvou láskou ale bohatá
Ach, táto
Ach, táto
Déšť tváře smáčí
Splách štěstí a smích
Pár nás tu kráčí
Já a pár přátel tvých
