Já zřídka se už s vámi vídám
tak se vám teď vyzpovídám, co mám rád
o místech, která v srdci mám
na která v Praze vzpomínám, než začnu spát
Na síť Úterských potoků
s věží Gutštejna po boku tam opodál
Kde, ač je třeba pondělí
rád bych si v obci Úterý zas pivo dal
Zas přejdu náhon od mlejna
a vidím střechy Rabštejna se v slunci hřát
snad zítra vítr zavěje mě pod Liblín a na Skryje
směr Křivoklát

Po Javornici nahoru
a zase kluky Ryvolů tam potkávám
do bedny kopou od whisky
pak země pro mý tenisky je vratkej prám
Teď seděj známí lesníci
na Přísednici v seknici a s nima já
zas jíme stejný krajíce
že okováme zajíce se pábit dá
Pak staré kempy pod Vlastcem
na Muří nohu jít zas chcem a Zbirožák
tam Plivník hraje Vačkáře,
mně štěstí stoupá do tváře
a vlhne zrak

Dál Berounka je béžová
po přívalech, věž Tejřova se tyčí tam
kde smekám jako prosebník
a fialovej poustevník jsem snad já sám
U rozvědčíka světlo plát
pak uvidím i místo, které mám tak rád
a zadoufám, že Ota Pavel novou
a moc tlustou knížku začal psát
A když ta místa uvidím
a mému ohni klekne dým, mám v srdci klid
už nemám žádnou otázku,
jen beru tornu za přezku
a můžu jít, můžu jít, můžu jít...