Kluk z plání

1. Přiznávám, že jen pár pátků
tady jsem, a je to znát,
měkká postel, plno zmatků,
hluk a čmoud mi nedá spát.

2. Oči tvé neskryly zájem,
já nevěděl, že už to znaj',
slíbilas' mi cestu rájem,
však s tebou žít, to není ráj.
R: Neskrývám, že jsem kluk z plání,
přiznávám, kde žil jsem dřív,
údolím se neslo ržání,
v očích měl jsem plání hřích.

3. Doma býváš párkrát týdně,
teď však pryč jseš dýl a dýl,
v duši mý mi visí bídně
smutek, ten zlej netopýr.

4. Žloutne tráva, je čas draků,
opírám se o patník,
cestou zpátky v náklaďáku
beru nástroj za hmatník.
R: Neskrývám, že jsem kluk z plání
a v těch pláních chci zas žít,
odcházím jak bílá paní
mlhou luk, už je čas jít.
R: Neskrývám, že jsem kluk z plání,
přiznávám, kde žil jsem dřív,
údolím se nese ržání,
v očích mám zas plání hřích,
a tak v očích mám zas plání hřích ...