1. Já jsem vandrák a karbaník a po krajích jezdím sám,
sotva leze už můj vraník, jó, a taky dost chlastám.
2. Že jsem syčák a že jsem sígr, nechce mě znát ani bůh,
šerif číhá na můj flígr, jenom chřestýš je můj druh.
3. Jak tak jezdím na vraníku, tak už neznám pojem čest,
ten není v mým zákoníku, tam je jenom nůž a pěst.
4. Já jsem vandrák a karbaník, zkouřenej jsem nehezky,
tak mě můžeš, bože, škrtnout v tý svý knize nebeský.
