1. Už klekání zvoní, už díkú je čas,
svou hlavu skloní i kraj kolem nás.
Ukládáš k spánku své oči jak len,
a v páleném džbánku se probouzí sen.
R1: Den končí a stíny se dlouží,
pak soumrak a z lesú jde chlad.
Už klekání zvoní, tak přestaň se ptát,
proč máš mě ráda a proč mám tě rád.
2. Já poznám tvúj úsměv, já poznám tvúj dech,
znám i tvou chúzi, když stoupáš po schodech.
Jak před léty voníš, jak před léty spíš,
ale před tím než usneš mi řekneš, vždyť víš.
R2: Jak před léty stejně mě hladíš,
jak před léty tišíš múj hlad,
už klekání zvoní, tak přestaň se ptát,
proč máš mě ráda a proč mám tě rád.
3. Už klekání zvomí, už díkú je čas,
svou hlavu skloní i kraj kolem nás.
Spí chasa z mlejna a usnul i chlív,
ty pořád si stejná, si stejná jako dřív.
R3: Jen stříbro tvých vlasú mě mejlí,
vždyť bral jsem si blondýnku snad.
Už klekáni zvoní tak přestaň se bát,
já vlastně nevím, proč mám tě rád
