1. Když ráno čtu v Tvých očích: jsem stá či stoprvá?
Mám strach, že láska skončí, mám strach, že potrvá.
Pak něčí hlas shůry zavelí a trubač troubí - vpřed
a léta běží zpět.
Najednou je mně i tobě
divukrásných devatenáct let.

2. Když večer čtu v Tvých očích: má lásko jediná.
Když jiskra nepřeskočí a spadne do klína.
Pak zase hlas shůry zavelí, já kordem švihám hned
jak Zorro svoje zet
Najednou je mně i tobě
divukrásných devatenáct let.

R1: Když ztichne noc a ty usínáš, ta chvíle před ránem
já chci Tvým Cyranem
a Hamletem a Romeem
a možná, že i d'Artagnanem být
d'Artagnanem být
Pod Tvou hřívou sen se vzpíná
Pierot i Kolombína
Na polštáři v tobě dřímá
divukrásných devatenáct let.

3. Když běh se změní v chůzi a chůze v krok-sun-krok
Čekám na dotek můzy, jak hřebec na obrok

R2: Ale ten hlas shůry nevelí, teď zastavil se svět
teď zastavil se svět
Nikomu se ani nesní
že máš oči jako lesní med
jako lesní med
Koukáš na mě potměšile
zachumlaná do košile
Však zas bude mně i tobě
divukrásných devatenáct let.