Blaník

1. Dvě šňůry bílejch patníků tiše běží kolem blatníků,
motor vrčí hůř než unavenej pes.
Dvě šňůry bílejch patníků jako perleť na mém hmatníku,
svítí na cestu a já si pustím jazz.

R: S hudbou to zvládnu, stress nebo trému, zvládnu i žízeň, zvládnu hlad,
i auto mi jezdí bez problému, když v rádiu začnou Chattanogoo hrát.
Ale dvě šňůry bílejch patníků, ty mně vedou zpátky k Blaníku,
tehle kopec, ten už od mládí mám rád.


2. Dvě šňůry bílejch patníků a já mířím domů k Medníku,
jenže pořád slyším starý chorál znít.
Dvě šňůry bílejch patníků, ty mně vedou zpátky k Blaníku,
slyším cinkot meče o rezavý štít.

R:
mezihra: doprovod jako sloka

R:
+ tenhle kopec, ten už od mládí mám rád, no vážně rád.