Od vartovně ke komolcu,
tam je slyšet cinkot zvoncu,
Jarek žene z pastviny,
od hory do dolony.
Dřív než slunko zapadne,
budů ovce scované,
psa uváže na šnůru,
potem jide za Jurů.
A až snijí kopec škvarků,
příde řada na kořalku,
a až noční zvon,
jích ženě oba dom.
A jak dojde k svojí Bětě,
dobře je mu na tom světě,
za odměnu za tu dřínu,
vleze si k ní po peřinu.
