To zas byl dlouhý flám,
marně si vzpomínám,
s kterou jsem včera byl,
a s kým jsem nejvíc pil.
Hlavu jak škopek mám,
bráním se představám,
ve kterých na dně jsem,
strnulý úžasem.
S náladou mizernou, když ráno vstávám,
přemýšlím, kudyma to vzít mám dál.
Hlavně chut', štěstí to se nevyhrává,
za svým stát a umět žít.
Někdo řve z plných plic, už nejsi vůbec nic.
Děsím se toho dne, až řeknou: spadla klec.
Už zas jdu noční tmou, a hlasy zas tu jsou,
mé kroky sledují a tep můj zrychlují.
S náladou mizernou, když ráno vstávám,
přemýšlím, kudyma to vzít mám dál.
Hlavně chut', štěstí to se nevyhrává,
za svým stát a umět žít.
S náladou mizernou, když ráno vstávám,
přemýšlím, kudyma to vzít mám dál.
Hlavně chut', štěstí to se nevyhrává,
za svým stát a umět žít.
