1. Černou ulicí já bloudím zdá se sám
tmavé stíny kolem vůbec nevnímám
i měsíc ukrývá se všechno jde spát
a já ve vzpomínkách proč nemůžu se smát
teď akorát
2. Okno malém znám mě dává sílu žít
kolikrát já pod ním stál tu sám kdo ví
vždyť za záclonou rozevlátou
spí ta dívka neví kdo ji hlídá s tmou
R: Vzývám krásu tvou nebeskou
vzývám krásu tvou andělskou už dlouho vzývám
krásu tvou nevinnou
mým trápením je láska příčinou je příčinou
3. Pár slov tklivých rán já svěřil duši tvé
pár vět žhavých vím že nejsou zbytečné
jen pár polibků a pohlazení
pak uvidíš jak můj trpký život v ráj se promění
R: Vzývám krásu tvou nebeskou...
R: Vzývám krásu tvou nebeskou...
mým trápením je láska příčinou
Kdy můj trpký život v ráj se promění...
