Čeho se můžu v tomhletom světě bát,
že sejdu z cesty či zůstanu na ní stát.
Snů co mě budí jak ostré hrany.
Za něčím běžím a sám jsem štvaný.
Nikdy v nich nechybíš ty, má milá,
jsi pro mě dneska víc než dřív's byla.
Čeho se můžu v tomhletom světě bát,
že jednou písně nebudu mít komu hrát.
Postraních řečí nebo křivé rány,
a že ti zbude jenom úsměv hraný.
Co bych pak měl pro tebe, má milá
jsi pro mě dneska víc než dřív's byla.
R: Buďme si tím, co může nás hřát.
Postavme svůj obranný hrad.
Na skále dnů v kterých život nám přál
pod nebem snů, těch co ženou nás dál.
Čeho se můžu v tomhletom světě bát
až jednou zjistím že nemůžu víckrát vstát.
Toho v sobě čím si nejsi jistý,
že naší lásce opadají listy.
jak na podzim stromům, má milá
jsi pro mě dneska víc než dřív's byla
R: Buďme si tím ...
